Novinky
Okrouhlík - poslední díl v tištěné podobě

V měsíčníku Jihlavský express vyšel dvanáctý díl, který je poslední na papíře. Toulky budou dál žít zde na webu a živěji i na FB. 

více
O Ráji v časopisu Země a cesty

Článek o Ráji u Jihlavy vyšel v časopise Země a cesty č. 137 (I/2017). Zároveň byly Toulky Jihlavskem oceněny Publikačním fondem Zeměpisného a vlastivědného sdružení. Děkujeme!

více
Nad Hybrálcem

Konečně je zase po létech zima na běžky - toulky Jihlavskem jsou tak nyní nejlepší

více

Angažovanost

Úvod Zajímavosti Angažovanost

Město Jihlava dlouhodobě řeší velice vlažně a veskrze formálně vztah lidí ke svému okolí a podporu turistického ruchu.

Mojí snahou je, alespoň trochu to napravit v rámci mých možností jako jednoho z obyvatel Jihlavy.

 

Většina pamětihodností v Jihlavě je popelkou

Rozhovor v Jihlavských listech s Evženem Zámkem, který je dlouhodobým kritikem turistické koncepce krajského města.

Co podle vás dělá v oblasti turistiky město Jihlava špatně?
Cíleně se této oblasti nikdo nevěnuje. Dosti formální přístup dokládají mimo jiné příslušné kapitoly aktuálního Strategického plánu rozvoje města, který z převážné části tvořili úředníci.

Můžete být konkrétní?
Je to na první pohled znát třeba v provozování turistických zařízení ve městě stylem „každý pes, jiná ves“. Konkrétně Dům Gustava Mahlera, Brána Matky Boží, zpřístupněné podzemí, informační centra, turistický okruh v kolektorech apod. To je také dokladem nemohoucnosti přistoupit k problematice koncepčně.
Příkladem nevhodné asi třímilionové investice je tzv. Stříbrné pomezí, známé spíše jako „plastové patníky“. Přestože máme nejlepší turistické značení na světě, tak sem musíme dovážet jiný styl značení z Holandska? Jihlava je jednou z největších památkových rezervací v ČR. Přesto se objevují tvrzení, že máme ve městě málo památek. Proto se vybudovaly na náměstí nevkusné průhledy do podzemí, tzv. pařeniště?

Abychom pouze nekritizovali. Naleznete také nějaké pozitivní příklady?
Veliký dík patří bývalému řediteli ZOO, panu Ing. Vladislavu Jirouškovi za to, že nám ji tu vybudoval. Je to nejnavštěvovanější turistický cíl na Vysočině a největší lákadlo Jihlavy. Další jihlavské pamětihodnosti a cíle jsou bohužel převážně „popelkou“. Mimochodem, silné příběhy mohou přitáhnout návštěvníky možná více, než bezduché letáky. A to rozhodně je příběh pana Jirouška a jihlavské ZOO.

Jaké vy osobně navrhujete řešení?
Je potřeba začít od vrchu. Jeden z náměstků primátora by měl mít na starosti problematiku turistického ruchu. A nejen to, měl by se jí také aktivně věnovat. Sjednocení provozu zařízení a aktivit města v oblasti turistiky a přístupu k nim, by jistě zefektivnilo jejich fungování a přineslo ve svém důsledku i větší návštěvnost. Lidé, kteří se věnují práci v turistickém ruchu, by neměli být zaměstnanci zařazení na magistrátu. Magistrát je úřad a má pochopitelně jiné priority. Vedoucím toho všeho by měl být manažer, který bude společně s příslušným náměstkem, tahounem aktivit v této oblasti a autoritou jednající na úrovni s vedoucími jiných organizací, šéfy cestovek a veřejných institucí.

Turistická informační centra ale patří městu…
Nemusí je přece provozovat magistrát a jeho zaměstnanci. Nabízí se celá řada jiných možností, například spolupráce s některou z cestovních kanceláří. Mohou být využity také služby jiných organizací, jako je třeba Muzeum nebo uzavřít čistě smluvní vztah s nějakou firmou, zaměřenou na tuto oblast. Souviset to zároveň může také s nabídkou a provozováním průvodcovských služeb po památkách, v podzemí či naučných stezkách.

Nyní přejděme ke kraji. Na Vysočině je podle vás podpora turistického ruchu dostatečná?
Je na tom lépe, než Jihlava, ale ve srovnání s jinými kraji Vysočina patří mezi ty nejhorší. Podle statistik Ministerstva pro místní rozvoj za rok 2015 je Vysočina v počtu hostů v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu na předposledním místě. Za ní se umístil pouze Pardubický kraj. I v dalších ukazatelích se náš kraj pohybuje na nejhorších pozicích. Na druhou stranu máme v kraji tři památky UNESCO. To je nejvyšší počet ze všech krajů v ČR. Množstvím kulturních i přírodních památek nijak nepokulháváme za jinými regiony. Jaká tedy může být odpověď?

V čem vlastně dělá kraj chybu?
Můj pohled je, že přístup k propagaci kraje a jeho turistických možností je z valné části formální. Chybí mu, jak říkával s oblibou první hejtman kraje, „tah na branku“. Je jistě v pořádku účast na veletrzích cestovního ruchu, hezké propagační a informační materiály a internetové stránky, ale je potřeba umět je také efektivně využít. Prostě umět náš kraj a jeho přednosti „dobře prodat“.

Co by se na tom mělo zlepšit?
Celý přístup k cestovnímu ruchu potřebuje větší šťávu – tzv. proaktivní marketingový a manažerský přístup. Jednat s cestovními kancelářemi, které do republiky přivážejí turisty, a poskytovat jim co největší servis, aby se nasměrovaly i do našeho kraje. Je nutné také více komunikovat s podnikateli v cestovním ruchu a firmami navázanými na turistiku a spojit s nimi síly.

Kraj má přece od toho svoji specializovanou organizaci Vysočina Tourism…
Troufám si tvrdit, že většina obyvatel kraje ani neví o její existenci. Ta by s podporou vedením kraje měla být zastřešujícím a spojujícím článkem. Konkrétně v komunikaci s různými typy subjektů, od klubů českých turistů, přes různé okrašlovací spolky až po ubytovací zařízení a organizace provozující různé turistické aktivity. Zájem je přece společný – díky krásnější Vysočině přitáhnout více turistů, a tím pozvedávat prosperitu řady firem v kraji a tím i celý kraj.

Vysočina Tourism od léta pravidelně propaguje turistický ruch na Vysočině i na stránkách Jihlavských listů, kdy zve čtenáře do různých zákoutí kraje…Ale vraťme se ještě k vašim webovým stránkám o nevkusné Jihlavě. Neplánujete do budoucna zřídit také webové stránky Vysočina nevkusná?
To opravdu neplánuji. Považuji náš Kraj naopak za velmi „vkusný“ – krásný, tedy také za velmi vhodný nejenom pro turistiku, ale i pro život. Doufám, a přeji si to, že časem bude moci zaniknout i „Jihlava nevkusná“. To by znamenalo, že už není potřeba tolik upozorňovat na nevkusná místa a záležitosti ve městě.

 Autor: Pavel Bajer, Jihlavské listy